Z Khajuraha jsem prchal do Jaipuru. Nejdřív busem pět hodin hodin na jih do Sagaru a pak celou noc a dopoledne vlakem.
Většinu cesty z Khajuraha do Sagaru není silnice asfaltovaná. Jen udusaná hlína, s vlnami a dírami. Nezdálo se, že by to Schumacherovi vadilo, rozhodně kvůli tomu nezpomalil. Bylo už po setmění, v protisměru nás míjeli svítící troubící oblaka prachu. Konec konců, náš autobus se zvenku určitě nejevil jinak. Protože se blížil nejdůležitější indický svátek, Diwali, Indové se navštěvovali a předčasně oslavovali; v autobuse bylo několik opilých Indů, jeden z nich mi vytrvale nabízel žvýkací tabák. Když se mu mě nepodařilo přesvědčit, věnoval mi s obrovským úsměvem alespoň prázdný obal.
Páč byla neděle a rezervační kancelář indických drah v Khajurahu byla zavřená, neměl jsem na vlak ze Sagaru do Jaipuru lístek. A o půlnoci si na nádraží místo ve spacím vagóně nezarezervujete. Koupíte si jen General Ticket. Ten má jedinou výhodu: je neuvěřitelně levný. Víc jak šest set kilometrů cesty přijde na asi 50 Kč. Ale můžete s ním jen do druhé nerezervované třídy. Což znamená, že si nesednete, pravděpodobně ani na podlahu. Lidi jsou všude, i na policích pro zavazadla. (Transport do Osvětimi není totéž, ale je to první věc, která člověka napadne.) A protože mě čekalo víc než dvanáct hodin cesty, vydal jsem se hledat TTE, tedy Travelling Ticket Examiner (Cestujícího kontrolora lístků). Ukázalo se, že v žádném z deseti spacích vozů není jediné volné místo. Ale TTE mi ochotně poradil: „Kontaktujte klimatizovaný vůz.“ A tak jsem kontaktoval. V něm se místo našlo, v třídě 2AC (dvě lůžka nad sebou). To je druhá nejdražší třída na indických železnicích. TTE klimatizovaného vozu mi vypsal a kulatě orazítkoval rezervaci, usmíval se při tom spokojeně jako spící pes a zkasíroval mě o doplatek Rs 790, tedy něco přes 300 Kč. Od poskoka jsem dostal polštář, tlustou deku a dvě prostěradla.
Pes: V klimatizovaných vagónech sice mrzne, ale je v nich ticho. Indové v nich mluví do mobilních telefonů anglicky a děti jsou až neindicky čisté a nažehlené. A nepobíhají v nich prodavači čaje.
