Pohled na Šanghaj z Jinmao Tower. Jeden z jasnějších dnů.
„Tahle země neviděla modrý nebe už pár dlouhých let,“ slyšel jsem od cizinců v Číně snad pokaždé, když jsem se dal s některým do řeči. Mají pravdu.
„To znečištění je naprosto otřesné,“ pokračovali. Jenže to neví, o čem mluví. Tahle země modrý nebe nejspíš neviděla nikdy. I když odjedete někam do hor Yunannu, daleko od továren, elektráren a velkoměst, stejně to modré nebe neuvidíte. A stačí se podívat na klasickou čínskou malbu. Modré nebe nenajdete ani tam. Podle obrazů vypadala Čína před tisíci lety jako dnes. Kovové nebe, tlumené barvy, kopce mizející v oparu.
Samozřejmě, že znečistění a smog v čínských městech jsou. Jako snad ve všech velkých městech na světě. Ale ani Šanghaj nebo Peking na tom nebyly tak špatně, jako třeba centrum Bangkoku, Tehrán nebo libovolné větší menší město v Indii (např. Jodhpur byl zcela pekelný). A ve všech těch je modré nebe vidět běžně. Ale když v Pekingu v zimě všichni zatopí uhlím – nebo když zabloudíte do nějaké těžce průmyslové oblasti – to je bezesporu naprosté peklo.
Aktualizace 05. 10. '09: Z normálních měst je na tom třeba Chongqing docela bídně.
