Z Tabrizu jsem se vypravil do Kaleybaru, měl jsem v plánu výlet na hrad Babek. Byla tam zima, snad ani jedna restaurace, jen kebabérie, děti chtěli, abych se jim podepsal a dvůr hotelu Araz smrděl benzínem, parkovalo na něm několik aut a dva Iránci tam tunili Paykana [WIKI] (ekvivalent naší Škody 120). Už v něm měli závodní sedačky a volant, pracovali na sound systému. Hrálo jim to opravdu nahlas.
Z Kaleybaru je to k hradu asi šest km po silnici a pak dvě hodiny prudce do kopce. Chtěl jsem se těch šest svézt taxíkem, ale řidiči lomili rukama a říkali „Police! Police!“ a kroutili hlavou. Šel jsem pěšky. Pěkná krajina, trochu jako Pyreneje. Po dvou km tam skutečně byla policie a armáda s kvérama a jeden v civilu, který uměl anglicky. Že je mu to prý velice líto, ale že na hrad dnes nemůžu, leda bych měl povolení. Kde by se povolení dalo získat, to mi neuměl říct. Ale pozítří, možná, to půjde i bez něj.
Zavření hradu možná souviselo s Babakovými narozeninami. Vždy na konci června bývá na hradě velká party, Lonely Planet říká, že pro Azeri (obyvatele íránského Azerbajdžánu) je Babek někdo mezi Robinem Hoodem a Jasirem Arafatem. Prostě národní hrdina, jehož narozeniny je třeba řádně oslavit.
Ale po cestě zpět jsem byl nabrán okolojedoucí partičkou a účastnil jsem se pravého íránského pikniku-u-pstrosi-farmy.
Jmenuji se yan plíhal. Jsem fotograf a grafik. Také tu najdete můj blog, ve kterém píšu hlavně o mém cestování.
yan plíhal
email yan@mupymup.cz
telefon +420 776 859 383
Kolaborativní blog, úplně web 2.0, se štítky, kulatými rohy a ajaxovými vychytávkami. GOTO
Zajímavé články o informační architektuře, usability, brandingu, reklamě, trendech na webu a o tom, jak to všechno spolu souvisí. GOTO
Kuny svou činností zvyšují míru neuspořádanosti systému a proto si zaslouží podporu. GOTO