Koupíte si Pepsi a na láhvi je hrdý nápis „Neobsahuje žádné ovoce“. Na sušenkách je pod složením velkými písmeny zdůrazněno, že „Obsahuje syntetická barviva a aromata“. V krabičce s obrázkem veselého manga koupajícího se v mangovém džusu žádné mango není. Na obalu se oznamuje, že „Neobsahuje žádný ovocný džus“. A indické reklamy na limonádu vyzdvihují, že „Neobsahuje vůbec nic přírodního!“
Indové, zdá se, přírodě nevěří. I když pravděpodobnější je myšlenkový postup umělé = moderní a pokrokové a městské a představuje to konec s primitivní a rurální minulostí, za kterou se je potřeba stydět. Zábavné je, že střední třída ve městech to začíná vidět přesně opačně a po vzoru vyspělého západního světa pokukuje po biozelenině a syntetická barviva jí přestávají imponovat. A pak je tu ještě ta bezbřehá (a neodpodstatněná) indická sebedůvěra, v tomto případě: „Přírodu přeci nepotřebujeme, všechno to zvládneme sami – hle, mangový džus bez manga“. Dlouhý nos a vyplazený jazyk. Což je ve spojení s třetím faktorem, žitím teď, až smrtící (doslova).
Pes: Umělina je ovšem všudypřítomná: zapněte televizi a v seriálech a v půlce filmů také nenajdete nic skutečného. Všechno je natočené ve studiu a kulisy jsou bezostyšně přiznané. Koneckonců, i ten scénář bývá poněkud umělý ;)
