„Při stavbě zemřel milion dělníků. Jejich kosti jsou pohřbené uvnitř! Je to největší hřbitov na světě.“ Nebo „Ještě před pár lety si všichni mysleli, že je dlouhá 7000 km, ale pak jí vláda přeměřila a ona má skoro 9000!“ A „kdyby se vzal materiál spotřebovaný na stavbu a postavila se z něj zeď vysoká a široká jeden metr, objala by celou Zemi.“
Velká čínská zeď. Kdykoliv se o ní v Číně začne mluvit, stanete se obětí čínské obsese velkými čísly. Jako by nestačilo, že je ze všech zdí nejdelší a nejslavnější. S její stavbou začal před víc než dvě tisíci lety císař Qin Shin Huang, když propojil opevnění jednotlivých království. Statisíce dělníků při tom přemístili kolem 180 milionů kubíků hlíny. Přes všechnu tu megalomanii Zeď kupodivu nikdy pořádně obranou funkci neplnila.
„Zeď je jen tak dobrá jako ti, kdo ji stráží“
Že Zeď nepředstavuje neproniknutelnou hradbu, o tom se ostatně přesvědčili Mingové, za jejichž vlády si užila posledních pár desítek let slávy. Poté, co do Číny tenkrát vtrli Mongolové, uvěznili císaře a chtěli za něj výkupné, rozhodli se Mingové rozpadající se neudržovanou Zeď opravit a prodloužit. Během sta let jí natáhli o tisíc kilometrů, spotřebovali na to 60 milionů kubíků cihel a kamení. A stejně vpádu mandžuských armád ze severu nezabránili. Nakonec – jak údajně prohlásil Genghis Khan – „Zeď je jen tak dobrá jako ti, kdo ji stráží.“
Zeď byla spíš propaganda. Já po ní ušel deset kilometrů z Jingshaling do Simatai. Vede tam po hřebenech kopců tak prudkých, že je beztak žádná armáda nemohla překročit. A také že ne. Nikdy se tam o to nikdo ani nepokusil. Ale když jste generál nepřátelské armády a víte, že Číňané mají Zeď a že jí postavili i v tak bláznivých horách, je vám jasné, že to myslí vážně. Jsou prostě bad motherfuckers. V hornatém terénu to navíc byla skvělá dálnice.
Z Měsíce…
Jak se říká, že Velká zeď je jediná stavba viditelná z Měsíce, tak to jsou kecy. Zeď je široká maximálně 10 m, ze Země na Měsíc je to něco přes 380 000 km. Takže je to asi jako kdybyste se snažili rozeznat čáru tlustou 1 mm ze vzdálenosti 38 km. Nebo lidský vlas ze vzdálenosti 3,5 km. Ona Zeď není vidět ani z oběžné dráhy Země, která je víc než tisíckrát blíž. Přiznal to i první čínský astronaut Yang Liwei – a čínská vláda potichu přepsala učebnice. Sem tam sice někdo tvrdil, že ji z oběžné dráhy viděl, ale všichni si jí s něčím spletli. Obvykle s řekou nebo s Velkým čínských kanálem. Viditelnosti moc nepomáhá, že Zeď má stejnou barvu, jako její okolí. Ale třeba taková dálnice D1 z Prahy do Brna, ta z oběžné dráhy s trochou štěstí vidět bude.
Pár fotek
Kolem Jinshaling a Simatai Zeď vede po hřebenech kopců tak prudkých, že je beztak žádná armáda nemohla překročit.
Mezi Jinshaling a Simatai není zdaleka tolik turistů jako v nejturističtějším Badalingu, ale Zeď mít jen pro sebe nebudete.
