Home > Blog > Říkají „Brno Brno“ a myslí tím ty zbraně

V jedné z postraních uliček v Quettě jsem narazil na řadu obchodů se zbraněmi. A tak jsem si jeden prohlédl. Majitel se jmenoval Sarajudim a rád si se mnou povídal. Česko samozřejmě znal. Pistole ČZ jsou prý dobré, žádné ale nemá, protože nejsou mezi místními moc oblíbené. Taková americká Bereta má lepší image a čínské a brazilské kopie jsou levnější. Měl ale pár českých loveckých pušek a podle očekávání náboje Sellier & Bellot (Opium svobody, odstavec Bang Bang!).

Nad sladkým zeleným čajem mi pak vysvětlil, že v Pakistánu si nemůže koupit zbraň kdokoliv (s výjimkou Tribal Areas v NWFP). Stejně jako u nás je potřeba zbrojní pas. Cena také není právě lidová. Bereta za $2000, Glock za $3000. Velkou část z ní tvoří clo (200–300 %). I tak je prodej zbraní ale dobrý business. A byl by ještě lepší, kdyby vláda udělal něco s Tribal Areas – obchodníci už za to několik let lobují, vláda slibuje, ale nic nedělá. (Otázka samozřejmě je, jestli s tím něco udělat vzhledem k speciálnímu statutu Tribal Areas vůbec může.)

Pak přešla řeč k politice. USA jsou špatné a s Obamou to prý nebude o nic lepší než s Bushem. Myšlenka, že by se něco mohlo změnit vyvolala na Sarajudimově tváři pobavený úsměv. Prý jim jde jen o ropu. A Pákistánu zavařili, když v osmdesátkách podporovali Taliban, který v Afghánistánu bojoval proti Sovětskému svazu. Teď Taliban dělá problémy i v Pákistánu a armáda („jedna z nejlepších na světě“) s tím moc neudělá. Hranice je dlouhá a v Tribal Areas ji nemají rádi a pomáhají Talibancům.

Britové byli dobří, říkal Sarajudim. Postavili železnice, školy, nemocnice… Mušaraf se snaží zemi zmodernizovat a umírnit, zlepšit ekonomiku, ale to je – říkám já – nadlidský úkol a spousta politiků je proti jakýmkoli reformám.

Nakonec jsme se bavili i o cestování. „Když jsem byl mladší, také jsem hodně cestoval,“ říkal Sarajudin. „To už bude ale tak deset let,“ pokračoval. „Byl jsem v Evropě, v Paříži a v Londýně, a v Thajsku. Podíval jsem se jen do Bangkoku a do Pattayi, na sever do hor a do Chiang Mai už jsem se nedostal,“ říkal trochu zasněně, jako by to hodlal napravit.

PS: Ještě jsem se dozvěděl, že v Quettě každý den zastřelí dva až tři policisty. Můžou za to teroristi z Balochistánu, kteří by chtěli samostatný stát. Cizincům prý nic nehrozí.