Bikaner stojí na kraji Tharské pouště. Pozná se podle smogu v ulicích, nebývale čestných řidičů rikš, pouštního prachu a velbloudů tahajících káry s nákladem. (Aby ne, nedaleko něj je největší asijská velbloudí farma.)
Mají tam velmi sympatické staré město. Vedle bohatě zdobených červených haveli, která tam stojí sotva sto let, ale vypadají mnohem starší, jsou mnohem novější betonové domy. Což je typicky indické, ale oproti ostatním městům to v Bikaneru působí přirozeně, navzájem si nepřekáží a máte dojem, že to tak to mělo být.
Turistů do něj moc nejezdí – při procházce starým městem pravděpodobně nepotkáte žádné. Zato vás místní budou neustále zvát na čaj a nebudou se vám snažit nic prodat. Dokonce ani majitelé těch několika málo obchodů se suvenýry.
Do Bikaneru jsem ale nejel kvůli velbloudům, starému městu nebo pití čaje. Jel jsem tam kvůli krysímu chrámu Karni Mata.
Pár fotek
Za odpoledne jsem byl na čaj pozván nesčetněkrát, čtyřikrát se z toho nedalo vyvléknout. (Za odpoledne prostě nemůžu vypít dvacet čajů…) 
Velbloudi jsou v Bikaneru všude.
Ve starém městě je spousta bohatě zdobených haveli.
