Gyantse je prý vyhlášené po celém světě. Tedy alespoň mezi historiky tibetského umění. Je v něm totiž klášter Pelkor Chode a vedle něj Kumbum. Obrovský chorten se zlatou kopulí a deštníkem. V jeho patrech 108 kaplí. S freskami a sochami božstev. Kumbum doslova znamená tisíc obrazů. Což je přehnané, i když možná ne moc.
Kumbum byl bezva, ale nejzajímavější byla malá svatyně nalevo od brány hlavního chrámu. « Nějak souvisela se smrtí a pohřbíváním, ale nedával jsem na začátku pozor – takže nevím, jak přesně. » Dveřmi pro skřítky do místnosti plné strašidelných masek, které se používají při rituálních tancích. V rohu seděl mnich a bubnoval na velký buben a bručel. A přitom bedlivě hlídal, jestli všichni, kdo fotí, zaplatili deset yuanů. „Když Tibeťané zemřou, dáme je dravcům. Žádná kremace,“ vysvětloval Tenzing, průvodce. „Nejprve se zeptáme lamy v klášteře, na které místo máme tělo vzít. Tam ho nařežeme na kousky a necháme dravcům. Ale když umře dítě, tak to ptákům nedáváme. To dáváme rybám, do řeky.“ Mnich, aniž by přestal bubnovat, se otočil k Tenzingovi a chvíli spolu mluvili. „Říká, že ten buben je sto let starý a že je vyrobený z lidské kůže,“ překládal trochu překvapeně Tenzing.
Pár fotek z kláštera a Kumbumu
Staré město
Dzom, pevnost nad Starým městem.
Tradiční tibetský dům, Staré město v Gyantse.Moderní část
Jedna ze dvou ulic v Gyantse.
We Supply The Cake. Cukrárna.
