Tentokrát jsem si v Kampotu pro výlet na Bokor půjčil velkou motorku (Honda XR250). Oproti loňsku zlevnili o dolar na čtyři dolary za den. Nahoru na kopec jsem ro zvládnul za necelou hodinu (těsně pod padesát minut) a pravděpodobně jsem tak překonal rychlostní rekord (mělo by to trvat dvě hodiny). Ani jsem přitom neulomil stupačku a stojánek jako Sigi na minulém výletě.
O motorce říkal majitel půjčovny, že je „the best“. Hned se ale zeptal, jestli „Kick start, no problem?“ a vzápětí mě ujistil, že „No problem, very easy, look.“ A skutečně, naskočila mu hned napoprvé. Samozřejmě, druhý den jsem zjistil, že je potřeba mít ten správný grif. Majitel půjčovny ho měl a já ne. Umět nakopnout motorku se přitom ukázalo jako velmi důležité. Když jsem zastavil a nedržel jí pod plynem, hned chcípla.
O motorce říkal majitel půjčovny, že je „the best“.Když jsem zastavil dole u budky rangerů, abych zaplatil vstup do národního parku ($5), tak mi pochopitelně chcípla. Nastartování odolávala, až mi jeden z rangerů motorku raději nastartoval.
Nahoře se moc nezměnilo. Stavby se nadále tiše rozpadají, nápis Porn is the key vydrápaný do algae na zdi v hotelu je tam pořád. Tentokrát bylo hezky, svítilo slunce. Loňská hustá mlha ruinám slušela víc.
Během dne jsem startování zvládnul a odpoledne mně už motorka chytala napoprvé. Při cestě zpět jsem tedy nezapomněl zastavit v oblaku prachu dole u rangerů, vypnout motorku, trochu si odpočinout, napít se ale hlavně jsem jim chtěl ukázat, že to umím nastartovat taky a že ranní faux paux byla jenom náhoda. Chytla napoprvé. Jenom, jak byla na mě trochu vysoká, tak mi při sundavání ze stojánku, ehm, upadla. Rychle jsem jí zvednul, ani jsem se neohlédl a ještě rychleji jsem odjel.
Pár fotek z Bokoru
Kostel
