Na první pohled to vypadá jako hokej na koních. Ponících. Pochází z Kašmíru. Kolonizujícím Britům se hra ovšem náramně zalíbila a udělali z ní jeden z koloniálních symbolů. Dřív to byla miniaturní válka, na každé straně stálo třeba sto hráčů. Dnes je to šest proti šesti a hraje se dvakrát dvacet minut. A prý to hraje hlavně armáda, udržovat poníky je jen na polo je drahé. Však to také kdysi kdejakého místního vládce zkrachovalo (přeci jen, udržovat sto poníků a sto hráčů není jen tak).
K vidění je vzácně, slavný je turnaj v Pákistánu Chitral vs. Gilgit v Chandurském průsmyku. Ale slušná šance je i v Indii, v Lehu v září během festivalu. Může to vypadat docela líně, asi jako fotbal. Ale pak míček přiletí k jedné z tribun, hráči zblázní koně, ti letí a víří oblaka prachu a hráči zběsile mávají pálkami a diváci v panice utíkají do vyšších pater. Sem tam se nějaký kůň splaší, shodí hráče a ten ho pak honí po ploše. U krajů hřiště spí psi, když se k nim hráči přiblíží, proberou se, začnou stěkat a honit se za koni.
Pes: Turnaj Ladakhského festivalu vyhrál tým Ladakh Scouts (v červených dresech).
Pár fotek
[Omluvte sníženou kvalitu fotky, v Malování se s tím moc udělat nedá.]
[Omluvte sníženou kvalitu fotky, v Malování se s tím moc udělat nedá.]
[Omluvte sníženou kvalitu fotky, v Malování se s tím moc udělat nedá.]
[Omluvte sníženou kvalitu fotky, v Malování se s tím moc udělat nedá.]
[Omluvte sníženou kvalitu fotky, v Malování se s tím moc udělat nedá.]
[Omluvte sníženou kvalitu fotky, v Malování se s tím moc udělat nedá.]
[Omluvte sníženou kvalitu fotky, v Malování se s tím moc udělat nedá.]
