mS na dvoře chrámu Wat Po v Bangkoku (den druhý).
Pár zkušeností a postřehů z dvoutýdenní návštěvy mS v Thajsku. Lze pochopitelně přiměřeně aplikovat na jiné „exotické“ země, příbuzenstvo, kamarády a tak.
- Nevyzvedávejte rodiče na letišti. Nechte je jet samotné autobusem. Pošlete jim mapku, v které kavárně se potkáte. Ušetříte svůj čas a peníze a rodiče připravíte na to, že se o ně nebudete starat jako průvodce o skupinu japonských turistů.
- První noc rodiče ubytujte v jedné z vězeňských cel bez okna kolem Thanon Khao San. To je řádně vyděsí a dostatečně připraví na cokoliv dalšího, takže zbytek výletu nebudou brblat.
- Nechte rodiče předem přečíst průvodce a vyhrožujte jim: „Já sice vím, kde dělají dobrý smažený nudle, kde nakoupit levný trička a na který chrámy a paláce se má chodit dívat, ale těch chrámech a palácích nic nevím.“ Cokoliv pak vědět budete, způsobí úžas.
- Buďte připravení na to, že rodiče se budou pořád něčemu divit. Jako malé děti. „Hele, vidíš toho psa na motorce? Jé a támhle je červená střecha! Těch taxíků, těch tu je. Oni vážně tu limonádu přelévají do pytlíku! Na tý řece je ale provoz! Koukej, tři lidi na motorce!“ Buďte rádi. Je to mnohem lepší než varianta „To máme u nás taky a tohle by se u nás nestalo.“
- Nedávejte rodičům moc na výběr. Stejně se nebudou umět rozhodnout. „Chceš k obědu raději smažené nudle, nudlovou polévku, curry nebo grilované kuře s papájovým salátem?“ Dozvíte se buď „Já nevím, mě je to jedno,“ v případě, že za vámi přijel rodič jeden a vystavujete se nebezpečí dlouhé diskuse bez výsledku, přijeli-li za vámi rodiče oba.
- Tvařte se, že vždy víte, co děláte a kam míříte. Pokud náhodou opravdu pořádně zabloudíte a musíte to přiznat, předstírejte, že se nic neděje, že bloudění vlastně bylo v plánu. Rodiče budou v klidu a nebudou panikařit. Pokud toho máte hodně zcestováno, půjde vám to samo, páč se tak pravděpodobně tváříte pořád ;)
Pes: Jinak mS se v Thajsku náramně líbilo a plánuje přijet znova.
