Sakury v parku Ueno
12. 04. '10

Home > Zápisník > Rozkvetlá fronta
se bude stáčet k severovýchodu

O čem je tento zápisek:

„Kvetoucí sakury? Říká se, že park v Shinjuku je nejlepší. Ale já mám raději Ueno. Počítej s tím, že o víkendu tam bude spousta lidí,“ doporučoval mi Jun parky v Tokiu. „Taky spousta opilých lidí,“ rozesmál se nakonec.

Každý rok nabarví rozkvetlé sakury Japonsko na světle růžovo. Začne to v lednu na jihu na Okinawě a během čtyř měsíců se vlna květů přelije přes dva a půl tisíce kilometrů až na sever Hokkaida. Součástí předpovědí počasí je v té době i očekávaný postup Rozkvetlé fronty. Třešně totiž nekvetou dlouho, týden nebo dva. Abyste se mohli připravit na hanami. Doslova pozorování květů. Japonská tradice. Obdivování krásy.

Jun měl pravdu. Park v Ueno je nacpaný lidmi. Dokonce už před polednem. Po cestách parku proudí lidé, fotí květy a fotí se s květy. Kolem je zem zakrytá modrými plastovými plachtami. Každé místo, kde s dá rozložit deka, každé místo, kde se dá sednout, je zabrané. Některé zatím jen hlídají spáči zabalení ve spacácích. Jinde už veselé skupinky pijí pivo z plechovek a krmí se sushi a onigri. Jun měl pravdu. Pozorování květů je hlavně výmluva pro party. Jako by jídlo a saké a pivo bylo zajímavější. Koneckonců jak říká jedno japonské přísloví. Hana yori dango. „Knedlíky víc než květy.“

O den později jedu tramvají. Jedinou v Tokiu. Nastoupím do vagónu, co míří špatným směrem. Zjistím to až na konečné. Poté, co přejedeme most přes řeku. Waseda. Úzká, rychlá, sevřená mezi vysokými betonovými stěnami. Ani jako řeka nevypadá. Vypadá průmyslově. Ale žijí v ní želvy. Kolem ní, po obou stranách koryta alej třešní. Růžová exploze. Lidé zachumlaní v kabátech, co doteď tak spěchali, se zastavují. Rozzářené tváře. „Kirei ne!“ („Nádhera, že!“). Žádný pivo. Žádný knedlíky.

Pár fotek

Park v Shinjuku. Říká se, že je na pozorování kvetoucích sakur nejlepší.
Třešně nekvetou dlouho, týden nebo dva. Park v Shinjuku.

Park Ueno

Zem zakrytá modrými plastovými plachtami. Každé místo, kde s dá rozložit deka, každé místo, kde se dá sednout, je zabrané.
Některé zatím jen hlídají spáči zabalení ve spacácích.
Po knedlíkách nastupuje Nintendo DS.
Kimono se jen tak nevidí.

Podél řeky Waseda

Lidé, co spěchali, se zastavují. „Kirei ne!“ („Nádhera, že!“).
Žádný pivo. Žádný knedlíky.
Co na to ostatní

Diskuse

Zatím nikdo nepromluvil.

Řekněte si

Příspěvky by se měly vztahovat k tématu článku. Zvrhne-li se to ve žvanění typu „Jůůů! :)))))“, případně „Blééé! :((((“, nastoupí tvrdá cenzura ;P

Starší zápisek: 08. 04. '10

Červené spodní prádlo ve zpomaleném Tokiu

Obchody s oblečením. Kabelkami. Klobouky. Boty. Spodním prádlem. Ne, nejsem v Harajuku. I když se tak Sugamu někdy přezdívá. Oproti Harajuku tu nefrčí boty na podpatku. Ani gothic lolita make-up. Nebo růžové a zelené vlasy. Vlasy jsou tu šedé. Sugamu se přezdívá Obaachan no Harajuku. Harajuku pro babičky. Více

Novější zápisek: 13. 04. '10

Yakuza z Shin Sekai

Shin Sekai a pár ulic na jih od něj, za kolejemi nadzemky. Prý nejnebezpečnější místo v Japonsku. Mnoho obyvatel Osaky vám řekne, že by tam nikdy nevkročili. Průvodce varuje turisty, aby si dávali pozor. Ale když tahle čtvrť v roce 1912 tady na jihu města vyrostla, byla to zářná budoucnost. Shin Sekai. Nový svět. Více

 
Small Print

Kdo jsem

Jmenuji se yan plíhal. Jsem fotograf a grafik. Také tu najdete můj zápisník, ve kterém píšu hlavně o mém cestování.

yan plíhal
email
telefon +420 776 859 383

Krmení

Články ze Zápisníku (Atom 1.0)Fotografie (Atom 1.0)

Moje další projekty

Zaslechnuto.cz

Kolaborativní blog, úplně web 2.0, se štítky, kulatými rohy a ajaxovými vychytávkami. GOTO

Doporučuji

Information Architects Japan

Zajímavé články o informační architektuře, usability, brandingu, reklamě, trendech na webu a o tom, jak to všechno spolu souvisí. GOTO

Kuna žere kabely

Kuny svou činností zvyšují míru neuspořádanosti systému a proto si zaslouží podporu. GOTO