„Kvetoucí sakury? Říká se, že park v Shinjuku je nejlepší. Ale já mám raději Ueno. Počítej s tím, že o víkendu tam bude spousta lidí,“ doporučoval mi Jun parky v Tokiu. „Taky spousta opilých lidí,“ rozesmál se nakonec.
Každý rok nabarví rozkvetlé sakury Japonsko na světle růžovo. Začne to v lednu na jihu na Okinawě a během čtyř měsíců se vlna květů přelije přes dva a půl tisíce kilometrů až na sever Hokkaida. Součástí předpovědí počasí je v té době i očekávaný postup Rozkvetlé fronty. Třešně totiž nekvetou dlouho, týden nebo dva. Abyste se mohli připravit na hanami. Doslova pozorování květů. Japonská tradice. Obdivování krásy.
Jun měl pravdu. Park v Ueno je nacpaný lidmi. Dokonce už před polednem. Po cestách parku proudí lidé, fotí květy a fotí se s květy. Kolem je zem zakrytá modrými plastovými plachtami. Každé místo, kde s dá rozložit deka, každé místo, kde se dá sednout, je zabrané. Některé zatím jen hlídají spáči zabalení ve spacácích. Jinde už veselé skupinky pijí pivo z plechovek a krmí se sushi a onigri. Jun měl pravdu. Pozorování květů je hlavně výmluva pro party. Jako by jídlo a saké a pivo bylo zajímavější. Koneckonců jak říká jedno japonské přísloví. Hana yori dango. „Knedlíky víc než květy.“
O den později jedu tramvají. Jedinou v Tokiu. Nastoupím do vagónu, co míří špatným směrem. Zjistím to až na konečné. Poté, co přejedeme most přes řeku. Waseda. Úzká, rychlá, sevřená mezi vysokými betonovými stěnami. Ani jako řeka nevypadá. Vypadá průmyslově. Ale žijí v ní želvy. Kolem ní, po obou stranách koryta alej třešní. Růžová exploze. Lidé zachumlaní v kabátech, co doteď tak spěchali, se zastavují. Rozzářené tváře. „Kirei ne!“ („Nádhera, že!“). Žádný pivo. Žádný knedlíky.
Park v Shinjuku. Říká se, že je na pozorování kvetoucích sakur nejlepší.
Třešně nekvetou dlouho, týden nebo dva. Park v Shinjuku.
Zem zakrytá modrými plastovými plachtami. Každé místo, kde s dá rozložit deka, každé místo, kde se dá sednout, je zabrané.
Některé zatím jen hlídají spáči zabalení ve spacácích.
Po knedlíkách nastupuje Nintendo DS.
Kimono se jen tak nevidí.




Lidé, co spěchali, se zastavují. „Kirei ne!“ („Nádhera, že!“).Jmenuji se yan plíhal. Jsem fotograf a grafik. Také tu najdete můj zápisník, ve kterém píšu hlavně o mém cestování.
yan plíhal
email yan@mupymup.cz
telefon +420 776 859 383
Kolaborativní blog, úplně web 2.0, se štítky, kulatými rohy a ajaxovými vychytávkami. GOTO
Zajímavé články o informační architektuře, usability, brandingu, reklamě, trendech na webu a o tom, jak to všechno spolu souvisí. GOTO
Kuny svou činností zvyšují míru neuspořádanosti systému a proto si zaslouží podporu. GOTO