431 km/h
Z okénka pozoruju auta vedle na dálnici. Zdá se mi, že se pohybují legračně pomalu. Nestojí náhodou na místě? Jedu šanghajským maglevem. Létajícím vlakem. Na magnetickém polštáři. V tu chvíli se pohybuji o tři sta kilometrů za hodinu rychleji než ta auta. Jedu 431 km/h.
Šanghajský maglev jezdí ze stanice metra Longyang Lu na letiště Pudong. Těch třicet kilometrů zvládne za osm minut. Dosahuje přitom maximální rychlosti 431 km/h. Je to jediný komerční maglev na světě. Ale kdybych to nevěděl, myslel bych si, že jedu jen nějakým rychlým zatraceně drahým metrem.
Nejprve s lístkem skrz turniket, nahoru po eskalátoru do stanice, která vypadá jako normální stanice nadzemky. Přijíždí maglev. Vypadá jako rychlovlak. Na čelním skle pár řádně rozmáznutých much. Nastupuji. Modré sedačky, obyčejně funkční interiér. Jen displej, který za jízdy ukazuje aktuální rychlost několik set kilometrů za hodinu, to zasazuje do kontextu. Trochu to sebou hází – ale méně než balkánské vlaky. Můžu se klidně procházet uličkou. Maglev začne zpomalovat a když jede cca 350 km/h, míjí se s tím, co jede z letiště. Relativní rychlost tedy 700 km/h. Tlumená rána a v okéncích na levé straně se na okamžik objevuje temná šmouha. Hned je pryč. Ani si nejsem jistý, že se to stalo.
Po cestě zpátky si všimnu, když dosáhneme maximální rychlosti. Jinak nevěnuju ukazateli rychlosti moc pozornost. Už jedu podruhé – nejsem přece turista, jako ti, kteří stojí v uličce a fotografují displej s číslicí 431. Dívám se z okénka a po chvílí cítím, že začínáme zpomalovat. Když se mi zdá, že už skoro stojíme, podívám se ukazatel. Svítí na něm třístovka… Tak. A po cestě zpátky jsem si sednul na sedačku v protisměru – takže můžu říkat, že jsem rychlostí 431 km/h i couval.
Ve stanici Longyang Lu je malé muzeum. Kromě propagandy a machrování se v něm tvrdí, že okénka maglevu jsou ze speciálního deccelerating glass. To prý snižuje dojem rychlosti, aby se cestujícím ze šmouhy krajiny venku nezatočila hlava. Zní to jako něco ze Star Treku a jak to funguje, to se v muzeu nevysvětluje. Na internetu o něm píše jen na čínských webech a termín se vyskytuje v anglicko-čínských slovnících. O principu nikde ani slovo (ne sklo není vypouklé nebo tak něco). Mám podezření, že jde o kolosální omyl. Našel jsem nějaké patenty týkající se tzv. deceleration of glass – což je nějaký technologický postup výroby skla. Jestli oni to ti Číňané jen špatně nepochopili.
