Buddha v Leshanu má sedmimetrové uši
„Na soutoku řek Dadu, Min a Qingyi bývala před staletími divoká voda. Potopilo se tu mnoho lodí. Mnich Haitong pak nechal nad peřejemi vytesat obrovskou sochu Buddhy. A Buddhova přítomnost vodu uklidnila,“ zaslechnu čínského průvodce vyprávět skupině turistů nad řekou v Leshanu.
Mnich Haitong nebyl naivní jako průvodce. Dobře věděl, že samotná přítomnost Buddhovy sochy peřeje neuklidní. Plánoval zasypat mělčiny na soutoku štěrkem nalámaným při sochání obrovského Buddhy do skály nad řekou. Aby přesvědčil zkorumpované úředníky, že to myslí vážně a že nehodlá s penězi na stavbu jen tak utéct, oslepil se. A v roce 713 se na soše začalo pracovat. Během následujících devadesáti let vytesali do skály sedícího Buddhu vysokého sedmdesát jeden metr. Má sedmimetrové uši. A osmimetrové palce u nohou. Nejvyšší sedící Buddha na světě. Peřeje se opravdu zklidnily, když už zcela nezmizely. I dnes voda s proplouvajícími loděmi celkem cvičí. Ale už je nepotápí.
Spolu s prací na soše začaly po okolí vznikat buddhistické chrámy. Ten největší je na protějším kopci. Wuyou Shan. Vede k němu klenutý červený most, pak musíte šplhat po schodech nahoru. Jako byste vkročili do kung-fu filmu. Mraky se trhají o zelený kopec. Ve filmu byste po nich nosili kýble s vodou z řeky dole jako součást tréninku. Meditační zahrada, altány v lese kolem, švestkový sad. Na oltářích hoří v písku zapíchané vonné tyčinky. A na šňůrách tam visí vyprané červené mnišské vesty a růžová prostěradla Hello Kitty.
Pes: Lístek na Buddhu stojí pekelných 70 yuanů – skoro dvě stě káčé. Ale tak je to se vstupným v Číně všude.
Pár fotek
Kopce chrámy kolem
