Hong Kong vůbec nebyl jako Bangkok
V obou městech je stejně betonu, ale jinak Hong Kong vůbec není jako Bangkok. Bangkok je živý, Hong Kong jen rušný. Bangkok je hip a pop a cool, kdežto Hong Kong se zdá jen bohatý a elegantní.
Bankéři v bílých košilích a tmavých oblecích na míru. Kravaty a naleštěné boty. Manažerky v kostýmcích, s kabelkami Louis Vuitton. Jehlové podpatky a šátky Hermès. U každého ucha mobilní telefon. Nebo spirálový drát do ucha. Vypadají roboticky. Jsou snad bankéři na dálkové ovládání? Za vodou, v Kowloonu, sice moc bankéřů nepotkáte, ale ani tam to není právě hip a pop a cool. Snad jen když začne pršet a holky obují designérské holinky.
Ale to byl až druhý dojem. Ten první: v Hong Kongu je málo místa. Vše se žene do výšky. Mrakodrapy opravdu drápou mraky. Autobusy a tramvaje jsou dvoupatrové. Chodníky také – kromě těch v přízemí v úrovni dopravy ještě vede po Hong Kongu důmyslná síť pěších mostů. Ulice jsou úzké. Mohou mít třeba čtyři pruhy v jednom směru, ale do pruhu se vejde tak akorát autobus a už mu zbyde na každé straně jen pár centrimetrů. Z patra doubledeckeru. to vypadalo, jako bychom zabírali tři pruhy a plužili skrz okolní dopravu.
Připadám si tu jako v budoucnosti. Po městě můžete jezdit na eskalátoru. V metru jsou internetové terminály, kde můžete zadarmo surfovat. Ve větších stanicích informační kiosky pro slepce, které k sobě navigují vyhráváním digitálně-flašinetové odrhovačky. Při jízdě na eskalátorech mě hladce anonymní ženský hlas nabádá, abych se držel zábradlí a když venku prší, upozorňuje, že podlaha je mokrá a může klouzat: „Prosím, buďte opatrní.“ Uniformované uklízečky v rouškách a gumových rukavicích tu kvůli hrozící prasečí chřipce a po zkušenostech se SARS vše dezinfikují každé dvě hodiny. Na každém přechodu pro chodce je napsáno, z které strany přijedou auta.
A nejenže tu drápou mraky, dokonce do nich střílí laserem.
Pár fotek
