Kočky, zívající psi, tlustí holubi a drzé vrány
„Bombaj je nejstrašlivější město, v kterém jsem kdy byl. Počkej, až tam dorazíš,“ vyhrožoval Markus z Amsterdamu a po něm mnoho dalších. „Chybí tam místo. Spousty lidí. Šílená doprava. Špína. Smog. Ne-přátelský město.“
Ale vše je jinak. První dojmy jsou i při druhé návštěvě překvapivě stejné jako při první. Kromě bazarů jen přiměřené davy. Překvapivě přátelský lidi. O poznání přátelštější než v Delhi. Žlutá a černá. Taxíky. Kočky. Zívající psi. Tlustí holubi a drzé vrány. Energie. Zeleno. Na Indii čisto. Ve vzduchu shnilá ryba a vonné tyčinky. Mrakodrapy s legračně malými půdorysy. Spáči v ulicích. Na Marine Drive objímající se a sem tam se líbající indické páry (v Indii na veřejnosti zcela nemyslitelné). Červené autobusy, které nezavírají dveře. Žádné nemají a nikdy neměly. Doubledeckery. Žádný rikšy.
Dvacet milionů lidí. Půlka jich žije ve slumech, půlka se vozí v Mercedesech. Nejbohatší město Indie. Generuje téměř 40 % indického HDP. Bolywood. Celebrity. Kosmopolitní v době, kdy Delhi bylo několika milionovou vesnicí.
Vstává pozdě. Drtící špička nezačíná před půl desátou. Jděte na procházku v osm ráno a až na pár taxíků a autobusů prohánějících se ulicemi bude všude pusto. Na Nariman Point mezi mrakodrapy, nedaleko Cenrální banky, vás možná přejede cválající kůň.
Kdybych snad měl v Indii žít, žil bych v Bombaji. (Ale Bangkok mám raději ;)
Pár fotek
Kolem Dhobi Ghat
Nariman Point
Colaba
Bazaary
Pouliční spáči
Marine Drive
