O náklaďácích a velbloudech

Už víc než týden jsem v Kambodži. Dnes jsem se vrátil z Pailinu do Battambangu. Pekelná jízda na střeše pickupu to byla, víc než čtyři hodiny po polní cestě. Říká se, že pohled na svět je nejhezčí z hřbetu velblouda. Střecha pickupu se mu směle vyrovná. Ale z obojího po čtyřech hodinách příšerně bolí zadek.

Pailin je nedaleko thajských hranic, z Thajska se do něj dokonce dá dostat mnohem snáze, než z odkudkoli z Kambodži. Ještě před pár lety se všude kolem něj težily diamanty a byl také jedním z posledních útočišť Rudých Khmerů. Dnes je z něj pašerácké město u hranic, kam moc centrální vlády skoro nedosáhne. V guesthousu ve vedlejším pokoji bydlel Put. Byl z Indie. Prý do Pailinu jezdí často. Business. Jaký, nechtěl říct.

Painlinští kuchaři se zřejmě inspirovali specialitou z Cronenbergovy Exitenz. Tak nějak totiž vypadalo kuřecí curry ze stánku na trhu. Pistoli střílející zuby se mi však z kostí a kuřecích krků sestavit nepodařilo.

Zítra pokračuji do Siem Reap.

Pár fotek z Pailinu

Hlavní ulice v Pailinu
Holič na trhu
Benzínka