Setkání s yakuzou v lázních Dōgo

Dōgo onsen jsou jedny z nejslavnějších lázní v Japonsku. A s více než tisíci lety historie jedny z nejstarších. Současná dřevěná třípatrová budova jen ale novější. Pochází z roku 1894. Říká se, že byla inspirací pro lázně bohů z animovaného filmu Cesta do fantazie. Dnes je obklopena anonymními betonovými věžáky půlmilionového města Matsuyama. Ale těch pár ulic kolem si uchovává typicky japonskou lázeňskou atmosféru. U stánků se prodávájí sladké rýžové knedlíčky, hosté se tu procházejí oblečení v yukatách (neformální letní kimono).

Draci mezi květy pivoněk

Chlápek s kérkou se najednou zvedne z vody. Teď vidím, že to jeho malé tetování zabírá obě ramena, rozlévá se přes celá záda a přes zadek pokračuje až do půli stehen. Draci se kroutí mezi květy rudých pivoněk. Takové tetování si v Japonsku pořizuje jen yakuza, japonská mafie.

V lázních jsem byl v Japonsku nepočítaně. Na ostrově Awaji, v údolí Iya, v Yunomine a nedalekém Kawayu, v Sumatakyō u řeky Oigawa, v Itō na poloostrově Izu, v Aso na úpatí stejnojmené sopky… Ani to nespočítám. Nikde jsem nikoho potetovaného neviděl. Yakuza totiž do lázní v Japonsku nesmí. A protože yakuza se pozná podle tetování, nesmí do lázní prostě nikdo tetovaný. Zatraceně, jak to tedy je?

Zločinci se nekoupou

„Dřív yakuza chodila do lázní běžně. Před třiceti lety to nebylo nic neobvyklého,“ vysvětluje mi moje japonská žena, když jí o Chlápkovi s kérkou později vyprávím. „Majitelům se to sice nelíbilo, protože zákazníci se yakuzy báli, ale majitelé se yakuzy také báli a tak ji ve svých lázní tiše trpěli. Pak je napadlo, že by mohli zakázat vstup potetovaným. Tak se mohli tvářit, že proti yakuze nic nemají a že je to z hygienických důvodů. Japonci totiž považují tetování za nečisté. Dneska tak do většiny lázní yakuza prostě nemůže.“

Dōgo onsen jsou staré lázně. Tradiční. Je tu vše při starém. Yakuza sem nikdy chodit nepřestala.