Vyhlídková plavba lodí byla zrušena

Po noci v autobuse a jednom podezřelém přestupu (v Istanbulu mi prodali lístek na neexistující spoj a tak mi ho museli vytvořit) jsem dorazil do Fethiye, známého letoviska na jihu Turecka. Je tu plno turistů, cizinců i Turků. Všichni se účastní několikadenní vyjížďky lodí po okolních památkách a plážích. Já ne. Místo toho jsem byl v Kaya Köyü, opuštěné řecké vesnici. Turci tam odtud v 1922 Řeky vyhnali (resp. vyhnali je z celého Turecka) a nikdo už se tam nenastěhoval. Dnes je tam cca čtyři sta polorozpadlých domů, dva kostely, kaple na kopci a jedna, také polorozpadlá, škola.

Z Kaya Köyü jsem se pěšky vypravil přes kopec do Ölüdeniz. Je to snad nejslavnější turecká pláž, její fotka je pravděpodobně na každé moře propagující brožuře. Po cestě jsem dvakrát zabloudil, jednou jenom trochu a jednou trochu víc. Ale po cca dvou hodinách jsem do Ölüdeniz dorazil, pláž si prohlédl, ale nevykoupal se.

A po cestě tam i zpět jsem projížděl skrz HisaronuOvacık, přímořské resorty bez moře, ke kterým se musí pár kilometrů minibusem. Je to opravdové peklo. I místní Turci pracující v cestovním ruchu si myslí, že něco takového se nemělo nikdy stát.