Z hor jsem zcela definitivně sestoupil do nížiny. Podařilo se mi pořádně opálit. Když sundám sluneční brýle, vypadám jako sova. Kromě toho jsem sjel nejvyšší průsmyk na světě na kole, nezmrznul na zle vypadající motorce při výletech k drtičům kamenůgompě v Lamayuru. Užil si poloLehurituální tance ve Spitoku a projel jednu z nejspektakulárnější dálnic na světě.

V McLeod Ganj jsem slyšel, ale neviděl Dalai Lamu, pozoroval zevlující mnichy v kavárnách a zúčastnil se propagandy v mateřské školce. Udělal si krátký výlet vláčkem na hraní z Kangry do Palampuru po úzkokolejce s 950 mosty.

Syčeli na mě kreatury v Shimle, kde jsem si také na poště vyplnil formulář F.P.-19 C2/CP3. A pak jsem se svezl po nejprudší železnici na světě a teď jsem v Chandigharu, dole v pláních, mezi Punjabem a Haryanou, sotva 300 metrů nad mořem.