We Love The Fake Shit
V Číně padělky nejedou. To jsem si po své první čínské návštěvě opravdu myslel. Jenže to bylo předtím, než jsem dorazil do Šanghaje. Tam, na Nanjing Lu, hlavní nákupní třídě, jsem napočítal čtyři obchody se zeleným krokodýlem v logu. Lacoste byl jen jeden z nich. Poznal se i podle toho, že v něm nikdo nenakupoval. Ostatní – Clio Coddle, Henghee a NuoManDiEYu – byly plné zákazníků.
Začalo to už s falešnými kabelkami a hodinkami v Hong Kongu. Ale Hong Kong přece není Čína, přesvědčoval jsem se. V Shenzhenu hned na hranicích jsem se ještě tvářil, že jsem si toho nenápadného obchodu Henghee u stanice metra nevšimnul. A pokračoval jsem tak s podobně nenápadným Clio Coddle na pěší zóně v Guangzhou. Ale tady v Šanghaji je mi jasné, že tahle moje strategie není dlouhodobě udržitelná. Tihle Zelení krokodýlové TM jsou zjevně řetězce, které potkáte po celé Číně. Lidé tu chodí v sportovních keckách Adios se čtyřmi pruhy, tričkách Dolce Gabbana, DLESEL a obzvlášť oblíbených Kappa. Spousta padělků je „přiznaných“, spousta děsivě mizerných. A až se za pár dní zajedu podívat do Yiwu, padělky v Číně dostanou zcela nový rozměr.
Nejsou to jen trička, kabelky a pirátské filmy. V roce 2004 byly v Číně velmi populární manažerské příručky od Paula Thomase. Profesor z Harvardu. Jenže pak se ukázalo, že žádný Paul Thomas neexistuje. Knihy napsali najmutí studenti, dolar za stránku. Není to nikterak ojedinělý případ. Uvádí se, že víc než stovka titulů velkých nakladatelství – včetně těch státních – je smyšlených. O malých nakladatelstvích ani nemluvě. Často jsou Číňané ještě opovážlivější. Na konci devadesátek uvedl Volkswagen v Číně model Jetta. Obrovský hit, nejprodávanější auto v zemi. Necelé tři roky na to ve Wuhu, nedaleko Chongqingu, začala společnost Chery vyrábět čtyřdveřový sedan pojmenovaný jednoduše Chery. Který byl víc než podobný Jettě. To, že největší investor Chery byl zároveň čínským partnerem Volkswagenu, podezření jen umocnilo. Když pak ve Volkswagenu Chery rozebrali, našli v něm přímo originální díly Jetty.
V Chengdu nebo Kunmingu sice tu a tam někdo na sobě něco falešného měl, ale neviděl jsem tam žádný obchod padělky prodávat. Buď to bylo pravé, nebo anonymně čínské. Většinou anonymně čínské. Možná jsem to při první návštěvě jenom neviděl? Že bych si nevšimnul? Možná mi po Indii cokoliv se značkou připadalo pravé, říkal jsem si. Ale kdepak. Až za měsíc dorazím podruhé Kunmingu, po dvou měsících v Číně, budu mít pořád ten samý dojem. Žádné padělky. Buď značkové obchody nebo anonymně čínské. Objevím jen jeden nenápadný butik s vývěsním štítem GUJESS (GUESS).
Tak tedy: Čína Loves The Fake Shit, ale Sichuan & Yunan Fuck The Fake Shit.
Najděte pět rozdílů
