Téma: Sichuan

Menu na tabuli opřené o plastovou stoličku je jen čínsky. Čínsky neumím. Objednávám mávnutím ruky k vedlejšímu stolu. Budu mít nudlovou polévku, kterou u něj jí Číňanka s vlastími kovovými hůlkami. Teleskopickými.  více

„Na soutoku řek Dadu, Min a Qingyi bývala před staletími divoká voda. Potopilo se tu mnoho lodí. Mnich Haitong pak nechal nad peřejemi vytesat obrovskou sochu Buddhy. A Buddhova přítomnost vodu uklidnila,“ zaslechnu čínského průvodce vyprávět skupině turistů nad řekou.  více

„Do týdne musíte opustit Čínu,“ vrací mi Číňanka v uniformě pas. Předtím: dvůr ošklivé okachlíkované budovy. Policejní stanice v Leshanu. Policajt na ježka vypadá, že právě skončil základní školu. Nejistě se usmívá a otevírá mi zadní dveře policejního auta.  více

Jsem datový romantik. Žádný disk mi není dost velký. Bylo mi jasné, že ten osmigigový disk v Eee 901 za chvíli zaplním. Ale vydržel jsem to docela dlouho. Skoro půl roku.  více

Vystoupím z vlaku. Chengdu. Moje první opravdové čínské město. Mrakodrapy. Semafory s odpočtem, přechody pro chodce široké dvacet metrů. Lidé ve frontě spořádaně čekají na taxík. Jsou to zelené hranaté Volkswageny. Mají na kapotě pandu a mluví. A je tu čisto. Neodvážím se vyhodit na zem ani lístek na autobus. Jsem v Japonsku plném Číňanů?  více