Téma: Velmi čínské

Vyplňuji formulář, nalepuji fotku. Na tabuli se rozsvítí mé číslo. „Tohle nestačí,“ vrací mi úředník pas a formulář, na který se ani nepodíval. „Co ještě potřebuju?“ – „Támhle,“ posílá mě na informace, kde jsem začal.  více

Stál jsem v přízemí Bloku 4. Kolem mě nic než ponožky a punčochy. Víc než tisíc obchodů. Víc než tisíc výrobců. Stejně je to v Číně se vším. Jmenujte komoditu a bude ji vyrábět minimálně několik desítek firem. Nebo spíš několik tisíc. A přesto neznám žádný světově známý čínský brand. Nejen, když přijde na ponožky.  více

V Číně padělky nejedou. To jsem si po své první čínské návštěvě opravdu myslel. Jenže to bylo předtím, než jsem dorazil do Šanghaje. Tam, na Nanjing Lu, hlavní nákupní třídě, jsem napočítal čtyři obchody se zeleným krokodýlem v logu. Lacoste byl jen jeden z nich.  více

Made in China. Víc pruhů, víc Adidas. Nic takového. Když si budete chtít v Číně koupit falešný adidasky, čeká vás spousta shánění. V Praze to budete mít snazší. Jestli ale potřebujete pravý hadry od Armaniho a k tomu prsten od Bvlgari, bude to hračka.  více

„Do týdne musíte opustit Čínu,“ vrací mi Číňanka v uniformě pas. Předtím: dvůr ošklivé okachlíkované budovy. Policejní stanice v Leshanu. Policajt na ježka vypadá, že právě skončil základní školu. Nejistě se usmívá a otevírá mi zadní dveře policejního auta.  více