Mehr Express se odvážně vydává tam, kam se ještě nikdo nevydal

Z Multanu do Islamabádu (resp. Rawalpindi) šel rezervovat jen jediný vlak – Mehr Express. Alespoň podle personálu v pokladně. Neměl klimatizované vagony, na výběr bylo mezi sedačkou a sleeperem (lehátkový vůz). Jel jsem sleeperem, sedačka je vskutku jen pro blázny. V kupé bylo šest lehátek, ve srovnání s evropskými vlaky bylo obrovské a mělo vlastní záchod s umyvadlem a zrcadlem. Na stropě tři větráky. Sedačky/lehátka byla čalouněná zelenou koženkou a povlečení se nekonalo. Prach. Jelo se po kolejích, na které se údajně ještě nikdo nevydal. Vedly největšími pákistánskými zapadákovy, po hranicích North-Western Frontier Province. Všechny ostatní vlaky jezdí přes civilizované Lahore. Vlak jel rychle a házel sebou tak dramaticky, až se zdálo, že musí každou chvíli vykolejit. Strojvedoucí houkal stejně mocně, jako řidiči autobusů troubí. Ve vlaku nebyl jídelní vůz a ve stanicích se neobjevovali žádní podnikavci prodávající jídlo a pití.

Do Rawalpindi vlak dorazil přesně na čas.