Nejslavnější laksa v Malajsii

„…zahneš na Jalan Penang, mineš trh nalevo a pak policejní stanici napravo. Naproti ní přes křižovatku je taková malá ulička. Na rohu je Joo Hooi Cafe v něm stánek s laksou,“ vysvětluje mi Fang na recepci hostelu cestu k údajně nejlepší lakse ve George Town na ostrově Penang.

Laksa je populární malajská nudlová polévka. Možná je to dokonce nejznámější malajské jídlo. Ale vaří se ale i v Singapuru a jižním Thajsku a ve skutečnosti je to jídlo tradiční kuchyně peranakanů, čínských přistěhovalců, kteří do Malajsie přišli během 15.–17. století. George Town je perfektní místo, kde jí ochutnat. Většina jeho obyvatel jsou právě peranakané. A navíc tu vyvinuli speciální variantu, které se říká asam laksa, kyselá laksa.

Joo Hooi Cafe nacházím ve velké tmavé místnosti v přízemí typicky koloniálně-čínského domu. Z kdysi tyrkysových zdí se odlupuje omítka. Na stropě bzučí holé zářivky. Větráky zbytečně šlehají horký vzduch. Stolky s plastovými židličkami jsou tak blízko u sebe, že mezi nimi skoro nejde projít. Je narváno. Rámus a chaos a život. Zarámované výstřižky z novin a časopisů na zdech potvrzují, že tohle je jedna z nejslavnějších restaurací v celé Malajsii.

Ve dvou velkých hrncích před kavárnou bublá oranžová polévka. Stánek je na tomhle místě už od roku 1970. Celou tu dobu ho provozuje Teh Siew Heoh, která před těmi více než čtyřiceti lety přišla s orignálním receptem. Sleduju, jak sestavuje polévky: hodí do misky uvařené rýžové nudle (vypadají jako tlusté špagety), trochu čerstvé červené cibule, pár kousků okurky a ananasu, několik listů zelí a spoustu čerstvého chilli. Na to přijde naběračka vývaru, který se vaří už alespoň pět hodin. Cedulka říká, že normální porce je za 3,50 RM, velká 4,00 RM (něco přes dvacet korun). Dávám si velkou.

Na stole mi přistane oranžová plastová miska plná polévky. Tohle není stejná laksa jako jinde v Malajsii nebo v Singapuru. Jinde se jako základ používá kokosové mléko a polévka je tak krémová. V téhle žádný kokos není. Tamarindová pasta jí dělá ovocně kyselou. Není ani trochu sladká. Je ostrá díky spoustě chilli. Voňavá po koření a bylinkách. Díky makrele nahoblované do vývaru hustá. Nečekaně rybí. Není v nic, co by ji zjemňovalo. Zřetelná exploze. Je zatraceně dobrá.

PS: Kdybyste si poté chtěli dát dezert, tak hned vedle je stánek, kde servírují nejslavnější chendolais kacang v Malajsii.