Nudlová polévka z pekla

Menu na tabuli opřené o plastovou stoličku je jen čínsky. Obsluha nemluví anglicky. V Číně nikdo nemluví anglicky. Já nemluvím čínsky. Zatím. Objednávám mávnutím ruky k vedlejšímu stolu. K snídani budu mít nudlovou polévku, kterou u něj jí Číňanka v černých ocvokovaných džínách na tělo, těsné bílé blůze s nařasenými rukávy s přicvaknutou jmenovkou. Nepoužívá dřevěné hůlky ze stojánku na stole. Má vlastní. Kovové. Teleskopické.

Kuchařka v bílé zástěře se smějícím se králíkem se na mě skrz oblaka páry tázavě dívá. Ptá se „Làjiāo?“ Vím, že làjiāo znamená chilli. A kdybych nevěděl, šermuje naběračkou kolem mísy s rudou chilli pastou. Usmívám se a přikyvuju „Làjiāo.“ Ptá se ještě jednou. Usmívám se ještě víc a přikyvuju „Làjiāo! Làjiāo!“ Do misky naloží dvě obrovské naběračky pasty. A pak průhledné rýžové nudle, jarní cibulku, kousky masa, játrový vývar. Navrch ještě solidní vrstvu chilli oleje.

Kouřící polívka dorazí ke mě na stůl. Srkám nudle. Sakra! Je vážně pálivá. Po chvíli mě začínají brnět rty a jazyk. Jako když si líznete baterky. Úplně nový level. Měl jsem jídla tak ostrá, že mě z nich pálilo v uších. Brnění, to je poprvé… Ale polívka je fakt dobrá :)

Pes: Sichuanská kuchyně je svou oblibou chilli známá, ale pálivější než thajská by být neměla. Považuju to za výjimku. Vše ostatní, co jsem v Sichuanu měl sice pálilo, ale thajské úrovně to nedosahovalo. (Pravda, byl jsem jen v Chengdu a okolí a byl jsem tu jen týden.) Kdyby snad někdo chtěl na nejpálivější polívku na světě zajít, tak jí najde v Chengdu, na rohu Shuanglin Lu a První Ring Road. Hned u stanice autobusu.