Rozmáznutá krajina za okénkem Shinkansenu
Akcelerace. Ujíždějící krajina se mění ve rozmáznutou šmouhu. Seká jí čerň tunelů. Jako byste zatraceně rychle jeli kolem obřího čárového kódu. I přesto, že svištíme kolem 300 km/h, je jízda měkká a tichá. Jako modrá plyš sedačky, na které sedím. Jsem v Shinkansenu, japonském rychlovlaku. V nejnovějším a nejrychlejším modelu N700.
Nozomi expres, co téměř nestaví. Jedu z Osaky do Shimonoseki. 560 km. Bude to trvat dvě hodiny. Po cestě jen čtyři zastávky. Každá jen na minutu. Když Shinkansen akceleruje nebo brzdí, zdá se mi, že jedu metrem. Žádný líný rozjezd obyčejného vlaku. A uvnitř je čisto – ale to je v Japonsku všude. Pohodlné sedačky, i v druhé třídě spousta místa na nohy. Wifi internet a elektrické zásuvky. Ale současně se Shinkansen tváří úplne obyčejně. Typicky japonská neokázalá každodenní budoucnost. Dokonce v něm ani není displej s aktuální rychlostí. Přitom je to vlak, který změnil Japonsko. Když v roce 1964 spustili první trať, najednou šlo jet z Tokia do Osaky jen tak na jednodenní výlet – nebo obchodní schůzku. Shinkansenem jste to zvládli za tři hodiny. Obyčejným vlakem to trvalo alespoň sedm.
Rychlost ale není to nejzajímavější. Na světě jezdí rychlejší vlaky. Impresivní jsou jiná čísla. Ta obyčejná. Tak třeba na trati mezi Tokiem a Osakou ve špicce jede až deset vlaků za hodinu, s nejkratším intervalem tři minuty. Ve 2003 byla průměrná odchylka od jízdního řádu byla menší než šest sekund. Určitě tomu pomohlo, že narozdíl od evropských rychlovlaků používá Shinkansen vlastní železniční síť a nebrzdí ho tak obyčejné vlaky. A je to jeden z nejbezpečnějších vlaků. Za 45 let přepravil sedm miliard cestujících – žádný mrtvý kvůli srážce nebo vykolejení. A to mají v Japonsku tajfuny a zemětřesení, během kterých se provoz ani nezastavuje – tedy pokud se netřese nebo nefouká opravdu hodně.
Pes: Malé srovnání s Pendolinem. Tomu to z Prahy do Bratislavy trvá 3h 45min – obyčejným EC jen o mizerných dvacet minut déle. Navíc Pendolino oproti dvakrát rychlejšímu Shinkansenu drncá, je v něm rámus a i v první třídě jsou sedačky úzké a není tam tolik místa na nohy. Srovnávám s obyčejnou třídou Shinkansenu.