Tibet z Landcruiseru

Podle mapy je to jasné. Tibet je náhorní plošina. Placka vysoko v horách. Geologicky možná. Ale odjeďte tam a vypadá to jinak. Vysoko to je. Ale není to placka. Hory sem tam špičky ve sněhu. Pětitisícové průsmyky. Silnice vysekaná ve stěnách kaňonů – ale také kroutící se širokými údolí, podél řek, mezi stády jaků a chlupatých ovcí a koz.

Z nepálské hranice až do Tingri, k odbočce k Mount Everestu, je silnice strašlivá. Potkáte na ní jen Landcruisery a náklaďáky. S obyčejným autem byste se nikam nedostali. Ale od Everestu do Lhasy je zatraceně dobrá. Hladký asfalt a beton. Dva proudy, svodidla, přerostlé benzínky. Číňané ji postavili kvůli Olympiádě – aby cesta louče přes Everest byla o kousek snazší.

Jel jsem černým Landcruiserem. Se zlatým pruhem přes dveře s hrdým nápisem 4WD Power a potahy s obrázkem Snoopyho na opěrkách hlavy. Losang, můj řidič, hrál celý týden dokola dvě pásky. Jednu s tibetským hiphopem a druhou se soundtrackem Sedm let v Tibetu. Kazeťák příležitostně žral pásku, přehrával zrychleně, chvíli nahlas, chvíli potichu. Losang ho sem tam vypnul a rapoval texty z té hiphopové a capella. Měl černé brýle a černou koženou bundu. Ani jedno nikdy nesundával a vypadal, jako kdyby původně šel na casting Top Gunu.

A i když je Tibet jeden z největších zapadákovů na světě, zastavte u odbočky k Mount Everestu a hned je u vás několik ušmudlaných tradičně oblečených tradičně kouřem natáhnutých Tibeťanů a za yuan nebo dva si je můžete vyfotit. Na nejvyšším průsmyku mezi Lhasou a Gyantse se můžete za pět yuanů povozit na jakovi. Nebo se vyfotit s načesaným nazdobeným tibetským psem.

O řadě skleníků někde ve čtyřech tisících metrech, v kterých pěstují vodní melouny, snad ani nemluvě.

Mount Everest

Čínské znaky říkají "vyhlídka na Mount Everest".
Mount Everest.
Mount Everest.

Pár dalších fotek

Losang, můj řidič.