Turistů víc než v Kjótu
Hirošima. První ze dvou měst, na které Spojené státy hodily atomovku. Dnes vypadá jako obyčejné japonské město. Je placatá. A vynechám-li místní specialitu hirošimayaki ne moc zajímavá.
Přesto tu potkáte snad víc turistů než v Kjótu. Všichni jsou tu kvůli bombě. Přitom že Hirošima byla před šedesáti lety srovnaná se zemí nepoznáte ani náhodou. Tedy pokud nezabloudíte do Parku míru s muzeem na ostrově na řece. A k Atomovému dómu na jejím břehu. Ohlodanému betonovému skeletu, z kterého trčí kusy železa. Jedna z mála staveb, která přežila výbuch atomovky nad Hirošimou. Postavená podle návrhu českého architekta Jana Letzela v roce 1915. Od konce války udržovaná ve stejném stavu.
Zatímco turistů ze Západu tu uvidíte spoustu, těch z Japonska moc ne. O Hirošimě se v Japonsku prý mluví stále méně. Dokonce i školních výletů už do města nepřijíždí tolik co dřív. Jak postupně umírají hibakusha – ti, co přežili výbuch – umírá i zájem o město a jeho atomovou historii. Dřív se s nimi každoročně po Vzpomínkovém obřadu setkával japonský premiér. Naposledy v 2004. V Japonsku sílí hlasy pro vývoj atomových zbraní a hibakusha jsou nepříjemná překážka. Jak říkají místní: „Atom Dome je každý rok menší a menší.“ Ale ono jen roste všechno kolem.
Možná je to jen uvedení věcí na pravou míru. Když nad Hirošimou 6. srpna 1945 ráno atomovka vybuchla, zabila během pár sekund 80 000 lidí. V následujících měsících zemřelo dalších 10 000–60 000. Je známá, páč to trvalo jen pár sekund. Páč to byla jedna bomba. Páč to byla první atomovka. Ale samotná destrukce nebyla ve srovnáním s „obyčejným“ bombardováním nijak dramatická. Při Velkém náletu na Tokio 9.–10. března 1945 bylo se zemí srovnáno 40 km2 města. Zemřelo přitom kolem sta tisíce lidí. A předpokládá se, že to je podceněný odhad – vzhledem k zničené ploše a tehdejší hustotě obydlení. Podobně bylo bombardováno celkem čtyřiašedesát japonských měst. Hirošima se tak liší hlavně tím, že to dalo míň práce. Místo stovek letadel a bomb letadlo a bomba jedna.
Pár fotek
