Vítejte ve Speciální zóně Shenzhen

V Hong Kongu jsem si koupil lístek na metro a odjel do Číny (něco takového jsem chtěl vždycky napsat ;). Do Shenzhenu. Po chodnících jezdí elektrická kola, policajti se vozí v golfových vozítkách. Kryptická angličtina. Jasná Čína. Po třech týdnech v Hong Kongu nezvykle široké ulice. Spousta místa. Nákupní čtvrť je čínská tržnice obehnaná mrakodrapy maskovaná za pěší zónu s obchody. Trička, kecky Converse, nafukovací zvířata, cetky a pirátská DVD. Prodavači křičí a tleskají a zesilují se megafony a mávají s cedulemi s tou zajisté nejlepší cenou. Lowcost Hong Kong. Však sem také jeho obyvatelé jezdí za levnými nákupy.

V '79 tu bylo jen pár rybářských vesnic. O deset let později měl Shenzhen čtyři nákladní přístavy. Dnes v něm žije přes jedenáct milionů lidí a vyrábí se něm skoro všechny iPody a počítače Apple. Shenzhen je SEZ. Speciální ekonomická zóna. První v Číně. Místo, kde se oficiálně začalo experimentovat s kapitalismem. První burza a první McDonald v Číně. Zóna bývala obehnaná elektrickým plotem, aby ji ostatní Číňané nevzali útokem. Právě tady pronesl Deng Xiaoping při Jižní túře v '93 onu slavnou řeč, v které prohlásil, že „komunismus není chudoba. Zbohatnout je skvostné!“

Shenzhen je místo, kde se turisté nezdržují. „Nic tam není,“ říkali mi všichni. Kecy. Mají tu Monu Lisu a pornografickou ruskou letadlovou loď. A v ulicích zevlovací lavičky. To nemají ani v Hong Kongu ;)