80 000 Budhů v Mrauk U: vítejte v království Arakan
Stojím na vrcholku zdaleka nejvyššího kopce v okolí. Na ochozu zlaté pagody. Sotva se sem dalo vyškrábat a prodrat ostnatými keři na úbočí. Na obrovské zlaté obloze rozmáchle zapadá slunce. Opar mezi kopci. Na jejich vrcholcích pagody a chrámy. Dole stříbrně zlatě probleskává voda. Království z exotické pohádky. Mytické město z epické fantasy. A tohle místo má i patřičně pohádkové jméno. Království Arakan.
Dnes se království Arakan říká Mrauk U. Leží pár desítek kilometrů proti proudu řeky Kaladan ze Sittwe. Uprostřed prázdnoty Rakhinského státu na západě Barmy. Kdyby vás někdo vysadil na neasfaltované hlavní ulici, řekli byste, že jste v obyčejném barmském zapadákově. Takovém, jakých je současná Barma plná.
Od 15. do 18. století přitom Mrauk U bylo jedním z nejbohatších měst Asie. Holandští a portugalští obchodníci vypravovali přehnané historky o zlatém městě orientu. Aby ne. Mrauk U bylo důležitým přístavem – obchodovalo se tu s rýží, slonovinou, slony, kaučukem, bavlnou, otroky, koni, kořením, látkami z Indie, Persie a Arábie…
Pak jako by na něj všichni na dvě stě let zapomněli. Včetně místních. Dnes sem dorazí tak deset turistů denně. Ani to není překvapující. Dostat se Mrauk U není jen tak. Ze Sittwe, nejbližšího města, to je skoro jednodenní plavba. A dostat se do Sittwe samotného taky není jen tak. Navíc tam nic není. Druhá trasa – přes Arakanské hory – je vzhledem k vzdálenosti, nepohodlí a celkovému šílenství ještě méně smysluplná.
80 000 Budhů
Staré kamenné pagody a sklady a opevnění jsou dnes ohlodané počasím. Zarostlé trávou. Pasou se mezi nimi krávy. Většina je volně přístupných. Některé pořád fungují jako chrámy. Ale vlastně jsou to docela chcípácký ruiny. Ve srovnání se slavným Baganem. Ale tady nikdo není. Je tu klid. Máte všechno jen pro sebe. Vnitřek Kothaung Paya jako by vypadl z Indiana Jonese. A když v liduprázdných zatuchlých chodbách pagody Shitthaung objevíte v temnotě desítky tisíc skulptur, budete si skoro jako Indiana Jones připadat.
