Odřízněte oběšence a vypusťte míčky z bazénu

Nechal jsem se průvodcem nalákat na bývalou ledárnu v Kermanu. Měla být přestavěná na hřiště pro děti a díra, v které se skladoval let naplněná barevnými plastovými míčky. A nad tím vším měl být oběšený poslední šáh v cylindru s hvězdami a pruhy. Ale nic z toho se nekonalo. Ledárny se mezitím zmocnily turistické informace. Ale našlo se pár zajímavých věcí: pokřikující prodavači zeleniny na nekrytém trhu a pravděpodobně nejlevnější hromadná doprava na světě. Jízda městským busem přijde na 250 rialů, což je necelých 40 haléřů.

I v Kermanu se našly odvážné Íránky, které se nebály říct cizinci "Hello, how are you." a usmát se – když kolem nebyl nikdo jiný. V Esfahanu mě zdravily celé školní výlety (asi nebyly školní, jsou prázdniny, ale vypadalo to tak) a i v Yazdu ve staré čtvrti se pár odvážných našlo. Postupně jsem nabyl přesvědčení, že i ty v Tabrízu v Elgoli Parku se prostě jen nebály. Myslím, že až přijde další revoluce, na kterou všichni Íránci čekají, a Íránky po ní nebudou muset nosit šátky a zákony zrovnoprávní jejich postavení (dnes má např. svědectví ženy u soudu jen poloviční váhu oproti svědectví muže), bude spousta íránských mužů nepříjemně překvapena jejich sebevědomím.