Ultimátní mango s lepivou rýží v Kor Panich

Lepivá rýže s mangem (ข้าวเหนียวมะม่วง, khao niao mamuang) se jí po celé Jihovýchodní Asii. Její původ je ale v Thajsku. Kor Panich na Thanon Tanao naproti náměstí Phraeng Phuton ji už přes 80 let dělá doslova královskou. Recept údajně pochází z kuchyně Královského paláce. Okoukala ho tam babička stávajících majitelů, když tam pracovala. Kor Panich není žádná cukrárna na zevlování. Skoro všechnu rýži prodávají „s sebou“. Na kila. Jediné místo k sezení v malém obchodě je na lavici naproti pultu. Nenechte ze zastrašit a objednejte „khao niao mamuang“.

Dostanete talíř s kopečkem rýže přelitý slaným kokosovým krémem, posypaný fazolemi mungo. S nakrájeným žlutým mangem vyrovnaným vedle. Když ochutnáte, pochopíte, proč je Kor Panich tak oblíbený. Rýže je sladká, ale ne přeslazená. Není rozvařená, jednotlivá zrníčka jsou jasně patrná a skoro by se dalo říct, že rýže je uvařená al dente – ale zároveň je krásně krémová. Slaný kokosový krém podporuje ostatní chutě a perfektně pasuje k mangu. To je přesně zralé, měkké, nádherně šťavnaté. Patří k těm nejsladším, jaká najdete. Křupavé smažené fazole mungo nenápadně upozorňují na úžasnou krémovost dezertu.

V Kor Panich dělají jen samotnou kokosovou rýži. Mango pochází z jednoho ze tří stánků na chodníku před obchodem. Už přes 30 let je provozují ty stejné tři Thajky. A v mangu se opravdu vyznají. Řekněte jim, kdy mango plánujete sníst, a vyberou vám takové, které bude tou dobou zralé tak akorát. Čas rozlišují na hodiny. Jeden kus přijde na ฿100. Možná se vám to zdá drahé, ale rozdíl v kvalitě je víc než zřejmý. A navíc, ani zdaleka to není nejdražší mango v Bangkoku. Na Thong Lor jsem viděl i kus za ฿250.